apple stories
Nápravný fond Applu zapouští nové kořeny v Atlantickém lese
Projekty v rámci Nápravného fondu postupně pomáhají znovu zalesnit Jižní Ameriku
Život v Atlantickém lese v Jižní Americe dle mnohých závisí na matce: na entitě, která se o vše stará. To platí jak pro rostliny a živočichy, tak pro stromy, které se tyčí k nebi a jejichž koruny sahající ke slunci poskytují stín živočichům, kteří žijí v podrostu pod nimi.
Podle mnohých odhadů je v Atlantickém lese přes 5 000 různých druhů stromů, z nichž dvě třetiny jsou po staletích vykořisťování a těžby ohroženy vyhynutím. Obnova deštného pralesa, která se jen v Brazílii může týkat až 100 milionů akrů lesa, je středobodem regionálních projektů podporovaných Applem. Příkladem může být projekt nedaleko pobřežního města Trancoso v brazilském státě Bahia, v jehož rámci jedna společnost pěstuje semenáčky z tzv. mateřských stromů – nejodolnějších stromů různých druhů, které přežily destrukci pralesa.
„Začali jsme s tím nejlepším možným genetickým materiálem, který jsme získali z obrovské přírodní rezervace v Atlantickém lese,“ vysvětluje Bruno Mariani, zakladatel a generální ředitel lesnické a investiční společnosti Symbiosis. „Chtěli jsme tak přilákat co nejvíc fauny a hmyzu.“
Společnost Symbiosis byla založena v roce 2008 a od roku 2010 sbírá, skladuje a sází semena z mateřských stromů různých původních brazilských druhů. „Mateřské stromy představují přírodu, která nám všem dodává sílu, a zároveň jsou zcela zásadní pro obnovu, takže nám dávají opravdu vše,“ dodává Mickael Mello, správce lesní školky společnosti Symbiosis.
Společnost Symbiosis je jednou ze tří investic v rámci Nápravného fondu Applu, který byl představen v roce 2021 s cílem rozšířit přírodní řešení pro boj se změnou klimatu. Spolu se společnostmi Goldman Sachs a Conservation International investuje Nápravný fond do tří projektů na odstraňování uhlíku v Brazílii a Paraguayi, jejichž cíle dalece přesahují samotný uhlík – od posilování místních komunit až po zvyšování biodiverzity.
Zleva doprava: (1) Fabiane Souza M. Delmira vede tým lesní školky a monitoruje sklad semen společnosti Symbiosis. Poslechněte si, jak popisuje důležitost používání semen z mateřských stromů k pěstování semenáčků. (2) V semenné bance společnosti Symbiosis ukrývají police plné nádob stovky tisíc vysoce kvalitních semen z těch nejodolnějších stromů na pozemcích společnosti v Atlantickém lese
Seshora dolů: (1) Fabiane Souza M. Delmira vede tým lesní školky a monitoruje sklad semen společnosti Symbiosis. Poslechněte si, jak popisuje důležitost používání semen z mateřských stromů k pěstování semenáčků. (2) V semenné bance společnosti Symbiosis ukrývají police plné nádob stovky tisíc vysoce kvalitních semen z těch nejodolnějších stromů na pozemcích společnosti v Atlantickém lese
Od první výsadby, která zahrnovala 160 různých druhů vysázených na území, jež bude trvale chráněno před těžbou dřeva, společnost Symbiosis rozšířila obnovu ohrožených původních stromů. V rámci snah zabránit úbytku biodiverzity se společnost Symbiosis zavázala zachovat 40 % své půdy s přírodními druhově pestrými lesy, zatímco zbytek půdy bude sloužit jako zodpovědně obhospodařovaný zdroj vzácného tvrdého tropického dřeva. Za poslední dekádu vysázela společnost 800 hektarů biologicky rozmanitých lesů. Jen v roce 2024 si klade za cíl vysázet přes 1 milion semenáčků na 1 000 hektarech.
„Stromy fungují ve skupinách, jako síť,“ uvádí Mariani. „Jsou to společenské bytosti, které si chtějí navzájem pomáhat. Různé druhy zapouštějí kořeny různě hluboko, aby si navzájem nepřekážely – zkrátka spolupracují.“
Atlantický les se nachází na východním pobřeží Jižní Ameriky. Začíná na severovýchodě Brazílie a rozrůstá se dál do vnitrozemí, až na jihovýchod Paraguaye a na sever Argentiny. V nejsevernějším bodě je les široký pouhých 65 kilometrů a od jižního pobřeží Atlantiku se táhne přibližně 320 kilometrů do vnitrozemí. Po více než 500 letech odlesňování byl les z 80 % vyčerpán. Půda se využívá k pěstování kávy, kakaa, cukrové třtiny a dalších plodin a jako pastvina pro dobytek. Značná část deštného pralesa byla vytěžena pro svá vzácná tvrdá dřeva, včetně sapanu ježatého a dalbergie černé, jejichž dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví, a dokonce i k výrobě hudebních nástrojů, jako jsou kytary. To samé se dnes děje v Amazonském pralese.
Podle mnohých odhadů může být v Atlantickém lese znovu zalesněno přes 40 milionů hektarů (100 milionů akrů). Přístup společnosti Symbiosis k lesnictví si klade za cíl vytvořit kvalitní, udržitelný a zdravý les a zároveň bojovat proti změně klimatu pomocí toho nejzásadnějšího nástroje pro sekvestraci uhlíku: přírody samotné. „Snažíme se vyvážit produkci dřeva a zásoby uhlíku,“ vysvětluje finanční ředitel společnosti Symbiosis Alan Batista, který vystudoval lesnictví a ve své kariéře se věnoval rozmnožování rostlin v papírenství, obchodním strategiím, ekonomii a financím.
„Dřevní biomasa vytváří velké množství uhlíku, který je zde uložen. Dále víme, že velké množství uhlíku je uloženo také v půdě,“ vysvětluje Batista. „Takže když je čas dřevo sklidit, musíme myslet na celý cyklus, od začátku do konce. Snažíme se hospodařit tak, jak by se v lesech se souvislým porostem hospodařit mělo, tedy tak, aby půda vydržela navždy. Vždycky totiž bude pokrytá lesem.“
Finanční ředitel společnosti Symbiosis Alan Batista vystudoval lesní inženýrství a na začátku své kariéry působil v papírenském průmyslu, kde piloval své technické dovednosti v rozmnožování a klonování rostlin. Následně se vydal studovat do zahraničí, kde se začal zajímat o nové způsoby pěstování lesů s využitím původních druhů
Zleva doprava: (1) Mickael Bandeira de Mello, správce lesní školky ve společnosti Symbiosis, má za úkol pomoct rozšířit výsadbu z 800 hektarů za 10 let na 1 000 hektarů za pouhý jeden rok. (2) Lesní inženýr Victor Leon Rocha Araújo analyzuje výsledky předchozích výsadeb společnosti Symbiosis – od kvality půdy až po zdraví stromů – s cílem plánovat budoucí výsadby
Seshora dolů: (1) Mickael Bandeira de Mello, správce lesní školky ve společnosti Symbiosis, má za úkol pomoct rozšířit výsadbu z 800 hektarů za 10 let na 1 000 hektarů za pouhý jeden rok. (2) Lesní inženýr Victor Leon Rocha Araújo analyzuje výsledky předchozích výsadeb společnosti Symbiosis – od kvality půdy až po zdraví stromů – s cílem plánovat budoucí výsadby
Za účelem vypočítání celkového množství uhlíku, které je na půdě společnosti Symbiosis uloženo, jsou využívána satelitní data, ekologické znalosti a strojové učení společnosti Space Intelligence, které slouží ke sledování změn v půdním pokryvu a vytvoření map půdního pokryvu a uhlíku uloženého v lesích. Satelitní data jsou integrována s údaji z aplikace ForestScanner, která využívá LiDAR skener v iPhonech k určení stáří a rychlosti růstu. „Pomáhají nám kontrolovat vlastnosti a využití půdy – kolik procent zaujímají pastviny, lesní plochy a zpětné odlesňování“, popisuje Batista.
Součástí procesu je identifikace oblastí, které jsou vyhrazeny jako půda patřící domorodým komunitám. S těmi by společnost Symbiosis ráda brzy navázala spolupráci za účelem identifikace a sběru semen z mateřských stromů, které rostou na jejich území. V roce 2007 navštívil Mariani Amazonský prales, kde sledoval, jak domorodci zalesnili oblast zničenou dřevorubci podél peruánských hranic. To ho pochopitelně inspirovalo.
„Jejich představitelé mi vyprávěli o klimatické změně a ukázali mi část lesa, kterou zalesnili. Vypadalo to, jako by tam ten les byl odjakživa,“ vzpomíná Mariani. „Když jsem viděl, jakou sílu má obnova přírody a jak lze spojit tradiční znalosti s vědou, inspirovalo mě to.“
O něco málo přes 2 500 kilometrů jihozápadně od Trancosa probíhá další projekt v rámci Nápravného fondu – Forestal Apepu v paraguayském departmentu San Pedro.
V této jihozápadní části Atlantického lesa pěstuje společnost Forestal Apepu rychle rostoucí eukalyptové lesy pro produkci kvalitního dřeva na územích, která byla před desítkami let odlesněna, a zároveň chrání zbývající přírodní lesy a vysazuje původní druhy prostřednictvím experimentálních pokusů. Důraz na vysoce kvalitní dřevo obhospodařované v delších vegetačních cyklech umožňuje společnosti Forestal Apepu ve svých lesích odstraňovat a dlouhodobě skladovat uhlík. Společnost také doufá, že výrobky z masivu vyrobené z jejich vysoce kvalitního dřeva zmírní tlak na přírodní les, což povede k ukládání uhlíku do dřevěných výrobků s dlouhou životností i po pokácení stromu.
Klíčová část snah společnosti Forestal Apepu sahá za hranice samotného lesa: projekt rovněž podporuje místní komunity skrze celou řadu iniciativ se sociálním dopadem na sousední paraguayské město San Estanislao.
Toto vnitrozemské území bylo po generace závislé na lesích, které poskytovaly dřevo, palivové dříví a zemědělskou půdu. V rámci Nápravného fondu Applu spolupracuje Forestal Apepu s místními komunitami a identifikuje alternativní zdroje dodatečných příjmů, které zmírňují tlak na lesy v této oblasti. Mezi tyto zdroje se řadí zaměstnání na eukalyptových farmách společnosti s certifikací od neziskové organizace Forest Stewardship Council, pronájem půdy prostřednictvím modelu externích dodavatelů (v rámci něhož jsou drobným vlastníkům půdy poskytovány semenáčky a technická pomoc s pěstováním a obhospodařováním dřeva), chov slepic v rámci místního sdružení žen a pěstování rostliny, z níž se vyrábí nápoj yerba maté.
Graciela Gimenez žije v malé obci Cururu'o se zhruba 1 200 obyvateli už 40 let. Každé ráno vstává v 5:00 a začíná svůj den: nakrmí slepice a vymění jim vodu, uklidí dům, navaří a vyřídí případné záležitosti sdružení žen, které pomáhala založit a jehož je předsedkyní.
„Vždycky jsem byla v naší komunitě velmi aktivní,“ začíná Gimenez. „Jsou rádi, že jsem schopná věci někam posunout.“
Po několika setkáních s Gladys Nuñez, styčnou osobou společnosti Forestal Apepu pro sociální záležitosti, si Graciela Gimenez a ženy z místního sdružení začaly přivydělávat chovem slepic. Dosud měly domácnosti jen nepravidelný příjem především z nádenické práce na okolních pozemcích. Včetně 21 slepic, které dostala od Forestal Apepu v roce 2023, má Graciela Gimenez v současné době celkem 51 slepic. Ty jí snášejí vejce a jsou zdrojem masa, které rodina konzumuje i prodává.
„Musíme se postarat o naše sousedy, kteří by zároveň měli být našimi spojenci,“ říká Gladys Nuñez. „V Apepu se všichni každý den učíme, jak obhospodařovat lesy, jak používat zdravotně nezávadné pesticidy nebo jak lépe využívat přírodní zdroje, což pomáhá životnímu prostředí.“
V roce 1962 opustil Ramon Mariotti (vpravo) se svou rodinou paraguayskou oblast Chaco a přestěhoval se do Palomity I, kde okamžitě poznal, jak je půda v jejich novém domově bohatá. Mariottiho otec začal pěstovat cesmínu paraguayskou a naučil Ramona, jak se tato rostlina, z níž se vyrábí nápoj yerba mate, kterým mnoho Paraguayců zahání žízeň, sklízí
Ramon Mariotti, vrchní představitel komunity Palomita I, který se zde usadil po suchu a devastaci oblasti Chaco v roce 1962, pěstuje cesmínu paraguayskou, z níž se vyrábí bylinný čaj, kterým mnoho Paraguayců zahání žízeň. Mariottiho otec Ramona o pěstování naučil první poslední, včetně toho, jak poznat, kdy jsou lístky připravené ke sklizni, jak opatrně je třeba je sbírat, jak je sušit a mlít a jak poznat, co prodávat.
„Od chvíle, co jsme sem přišli, nám bylo jasné, jak je místní půda bohatá,“ vzpomíná Mariotti. „Je to jako mít kolem sebe přírodní supermarket: můžete zasadit úplně cokoli.“
Zleva doprava: (1) Alvaro Ramirez zastává ve Forestal Apepu pozici vedoucího lesního inženýra a technického ředitele a zodpovídá za veškeré terénní pozemní operace (2) Lesní inženýrka Belén Osario pracuje s Alvarem Ramirezem a zodpovídá za správu různých lesních pozemků
Seshora dolů: (1) Alvaro Ramirez zastává ve Forestal Apepu pozici vedoucího lesního inženýra a technického ředitele a zodpovídá za veškeré terénní pozemní operace (2) Lesní inženýrka Belén Osario pracuje s Alvarem Ramirezem a zodpovídá za správu různých lesních pozemků
Za účelem zvýšení úrody spolupracuje Mariotti s Albertem Florentínem ze společnosti Forestal Apepu na zdokonalování procesu výsadby, včetně toho, kdy sázet a jak blízko od sebe mají jednotlivé sazenice být.
Florentín působil 40 let jako lesní inženýr a cestoval po Paraguayi. Nejprve začínal v lesní službě a poté pracoval ve středisku národních parků v Muzeu Moisése Bertoniho, kde pomáhal s náborem strážců parku z domorodých komunit, se kterými se v oblasti setkával. Díky znalostem, které získal na svých cestách po Paraguayi, je Florentín schopen přežít v kterékoli části země a pomáhat ostatním vyžít s dary země co nejlépe.
„Chci zajistit, že tu lidé budou moct pěstovat různé plodiny, a že po sobě budoucím generacím nezanecháme vyprahlou poušť,“ zdůrazňuje Florentín. „Kvůli změně klimatu je to však čím dál těžší – ubývá zdrojů vody a najít něco, co by se dalo pěstovat, je těžší a těžší. Chci se tedy postarat o to, aby tu bylo vždy všeho dostatek.“
Kromě obhospodařování zdravého lesa a práce s místními komunitami zavedla společnost Forestal Apepu za podpory Mezinárodní klimatické iniciativy v rámci projektu FLILA průkopnický přístup bioakustického monitorování, jehož cílem je zaznamenávat zvyšování biodiverzity. Zaposlouchejte se do zvuků lesa, včetně místního ptactva, hmyzu a dalších živočichů, kteří jsou zde doma
Kromě komunitních projektů se společnost Forestal Apepu snaží nacházet způsoby, jak monitorovat stav půdy na svých zalesněných územích.
Experiment s bioakustickým monitorováním zaznamenává zvuky lesa a pomocí umělé inteligence a strojového učení pomáhá partnerskému týmu biologů zjišťovat úroveň biodiverzity napříč celým lesem.
Tam, kde společnost Forestal Apepu v Paraguayi a společnost Symbiosis v Brazílii provozují své projekty, se může zdát, že snahy o zaznamenávání, ochranu a revitalizaci flóry a fauny spolu napříč jednotlivými regiony nesouvisí. Když se však podíváme hlouběji, zjistíme, že mají společné cíle: zajistit odolnost těch nejpanenštějších míst na zemi, která byla příliš dlouhou považována za samozřejmost.
Když začal Bruno Mariani o své společnosti poprvé přemýšlet a než se nakonec definitivně rozhodl pro název Symbiosis, uvědomil si, že „všechno spočívá v oboustranně výhodné spolupráci mezi různými druhy – v opaku parazitismu.“ Uvědomil si, že chce „žít v symbióze. Protože symbióza nezná poražených, jen vítězů.“
Sdílet článek
Media
-
Text tohoto článku
-
Obrázky v tomto článku